Zoubky
Občas se stane zázrak a nějaké dítě se s nimi rovnou narodí. Většinou ale začínají růst třeba tak okolo čtvrtého měsíce a nakonec zaplní celou pusu Vašeho roztomilého dítěte. U každého prcka je jejich frekvence růstu samozřejmě jiná a tak občas můžete pozorovat roční děti, které mají zubů plnou pusu a smějí se s nimi od ucha k uchu a občas najdete i variantu, kdy byste počet zubů napočítali na prstech jedné ruky a to ještě celoživotního dělníka na pile.
Do této kategorie patří i náš Junior. Příznaky růstu zubů jsme u něj sice pozorovali už asi tak od třetího měsíce a každý nám týden co týden říkal, že už mu bude muset nějaký ten zoubek vyrůst, ale Junior si prostě řekl, že když je v plno věcech napřed, tak že bude dobré být v něčem taky pozadu. Takže zatímco nám vesele brblal, učil se smát, mávat či stoupat, tak v puse se leskla pořád velká nula, respektive se tam nelesklo vůbec nic.
Až teď, pár dní či týdnů zpět, se těsně před prvními narozeninami rozhodl, že už jako stačilo a že teda aspoň ten jeden zub pustí ven. Pro manželku to sice z jedné strany musí být fajn, protože kojit se žádným či jenom s jedním zubem je samozřejmě příjemnější než kojit kupříkladu s pěti zuby, ale co Vám budu povídat. Prostě se nám to nezdálo tak úplně normální a samozřejmě jsme měli strach, aby mu to, že zatím nemá zoubky nedělalo nějaké problémy.
Junior je každopádně extrémně důležitý, protože samozřejmě na ten svůj zoubek dostal vlastní zubní kartáček a tak si ho každý večer poctivě čistí. Dostat pak kartáček z jeho ruky je teda skoro nadlidský výkon, ale občas se nechá uplatit a dá nám ho. Já jen doufám, že brzo přijdou zuby další a že jich už za pár týdnů bude mít opravdu plnou pusu. Signály v podobě pláče a nerudnosti jsou tu sice stále, ale je možnost, že to má jen tak trochu v genech po svých rodičích, čemuž by se ani nikdo nedivil, protože takových signálu už tu bylo a většinou pak přišlo zklamání.
Uvidíme.... Snad se v tom jeho kouzelném úsměvu brzo něco dalšího zaleskne...