Vlásky
Kdybych se měl nějak vyjádřit o manželce, určitě bych o ní neřekl, že je plačka. Je citlivé povahy, občas ji dojme i reklama na Whiskas, ale například u mé žádosti o ruku neplakala a je zvláštní, že ani nebyla schopná vysvětlit proč tomu tak bylo.
Když máte doma malého dráčka věku toho našeho, tak zažíváte samé poprvé. První smích, první jídlo, první slova.... No prostě je toho hodně. Ten náš junior začal po svých prvních narozeninách tyhle první věci jednu po druhé hodně rychle bourat a postupuje nezadržitelně z fáze miminka a batolete do fáze malého klučiny. Pusa mu jede na plné obrátky a každou chvilinku z něj něco vypadne. Tchýně říkala, že se nemám bát, že má manželka byla stejná když byla malá a já jsem se díky tomu teprve začal bát, protože jestli bude Junior ze stejného těsta jako moje drahá polovička, tak už se tu ke slovu nedostanu vůbec.
Od té doby, co se Junior poprvé postavil nám samozřejmě nastaly krušné chvíle. Vy co máte a nebo jste měli děti podobného věku jistě víte o čem mluvím a vy, kteří děti nemáte a nebo je nemáte ještě dostatečně dorostlé věřte, že je potřeba se obrnit dostatečnou dávkou trpělivostí a prášky na bolavá záda. Držet totiž za ruku to vaše rozkošné stvoření, když se snaží pochodovat domácností je prostě někdy lehce vyčerpávající. Junior už naštěstí zjistil, že mu to už jde lépe (dokonce ušel sám asi tři krůčky) a tak už se většinou drží jen za jednu ruku, aby tu druhou mohl používat na držení trika, bot či jiných věcí, které hrdě nosí před sebou a žvatláním upozorňuje všechny okolo, že má něco v ruce a že je třeba obdivovat jeho šikovnost.
Pokud jsem na začátku dnešního vyprávění zmiňoval manželčin pláč, tak se váže k Juniorovu zjevu. Manželka ho prostě překřtila na nesmrtelné miminko a až do teď se jí dařilo odrážet útoky všech, že je Junior už dost starý na to, aby ho poprvé ostříhala. Bohužel už i ona sama uznala, že jeho vlásky jsou dlouhé a že by mohl brzo začít připomínat barokního anděla a tak vzala do ruky strojek, že mu ty vlásky teda zkrátí. Samozřejmě jakmile strojek zapnula, tak byl pro Juniora ten největší kamarád a tak to skončilo tak, že Junior držel v ruce vrčící strojek a manželka ho zatím stříhala nůžkama. Ke konci už to samozřejmě nemohl vydržet a začat pět své operní árie a tak bylo potřeba pustit mu nějaké to video s jeho oblíbenými písničkami. Takže zatímco manželka plakala a střihala poslední zbytek dlouhých vlásků, tak Junior vesele tancoval v rytmu One potato song.
Stačilo tedy srdceryvných patnáct minut a ten náš prcek zase o kus dospěl. O další kousíček se odpoutal z dětské naivity k dospělosti. Manželka říkala, že si ty jeho vlásky někam schová. Budu se ji muset zeptat kam.....