Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vánoční zázrak

30. 12. 2012

Vánoční zázrak

 

To, že vánoce už dávno nejsou jen svátky klidu a míru, ale hlavně marketingová horečka vedoucí k nakupování toho nejlepšího zboží musel zaregistrovat už asi každý. To, že je pro většinu lidí důležitější nakoupit co nejvíc dárků pod stromeček, místo toho aby byli se svými nejbližšími je už stokrát obehraná a často se zasekávající deska. Vánoce už prostě jsou úplně jiné než jaké byli a jaké by měli být.

 

Osobně je moc nemám rád a nemám rád to, co s nimi přichází. Zimu, sníh a všelijaké jiné vylomeniny. Teda lépe řečeno... neměl jsem rád. Na kolik k tomu radikálnímu zvratu pomohlo šťastné období, které prožívám ? To nevím a nedovolím si odhadovat. Důležité ale je, že mě opět začala naplňovat před pár dny ta pravá vánoční atmosféra. Sníh najednou nebyl tak hnusný, zima tak lezavá, pečení cukroví tak nenáviděné a nakupování tak nesnesitelné. Něco se změnilo a ať "to" bylo cokoliv, zapříčinilo "to", že jsem si letošní vánoce opravdu užil.  Ač byli jako obvykle hektické, tak jsem to tentokrát tak strašně nepociťoval.

 

Tenhle článek jsem nazval vánoční zázrak. Byl jsem ho svědkem přímo na štědrý den. Za poslední roky jsem si zvykl, že v krámě do Vás každý strká, najíždí na Vás nákupním vozíkem, venku Vám nikdo v případě nouze nepomůže a opovažte si náhodou spadnout na náledí. Každý se na Vás vykašle a nechá Vás ležet. Dobrosrdečnost vzala za své a většina lidí se projevuje jako nevychovaný zamindrákovaný puberťák. O to více potěší přítomnost onoho "vánočnho zázraku".

 

Bylo okolo 13 hodiny a já jsem jel z bytu, kde bydlím s přítelkyní k rodičům. Nastoupil jsem do autobusu a hned mě bylo jasné, že je přítomný revizor. Muž takto vypadající se po pár okamžicích opravdu zvedl a začal kontrolovat cestující. Pár starších manželů za mnou viditelně znejistěl. Když došel k nim, tak jim řekl: "Dobrý den, kontrola jízdenek. Ukažte mi prosím Vaši jízdenku". Od staršího muže se mu dostalo odpovědi, že nemá. Následovala však věta, kterou jsem od revizora ještě nikdy neslyšel. "A třicet korun na jízdenku máte ?" "Mám", zněla odpověď. "Tak si jí jděte k řidiči koupit." Následovalo stydlivé poděkování, které bylo při vystupování onoho páru ještě zopakováno. Revizor pak zbytek cesty jen seděl na přední sedačce a dalším kontrolováním kohokoliv se nezobtěžoval. 

 

Zdá se Vám to jako kravina a nechápete proč to píšu ? Mě ne. Na takovouhle věc a navíc od revizora nejsem zvyklí a tak ji jako vánoční zázrak beru. Zázrak ve smyslu toho, že všichni lidi o vánocích nejsou jen neslušní, chamtivý a nebo jen hloupí. Někteří dokáží pořád ještě ukázat, že jim slušnost a dobrý vánoční skutek něco říká. A před těmi bychom měli smeknout.