Megyho svět

Den první - nám. Republiky

Je pondělí ráno - 5:00. Takhle brzo na odpolední nikdy nevstávám, ale dnes mám prohozenou směnu, protože žačínají 2 dny nevázaného křepčení v rytmu hudby. Většinou mi ranní směny ubíhají pomalu, ale dneska se vrší jedna objednávka na druhou a než se naděju, tak je ten vytoužený čas - 14:30. Nasedám do kolegovi modré Fabie a jedu si užívat.

Na náměstí přijíždím jako první z naší "skupiny". Kapelu No Heroes jsem samozřejmě nestihl a tak čekám na L.A. Na ně se těším. Po chvíli přííždí 2 členové naší sestavy, Roman a Káča. L.A. mě překvapují, bohužel nepříjemně. Do jejich skupiny přibyl DJ a změna stylu snížila úroveň bohužel. To už je s námi i můj bratr. Po L.A. nastupují na pódium Imodium a u mě se už vrší kelímky od piva. Imodium mám rád a při jejich setu se i docela rozehřeju. Následně sleduju kandidáty na letošního krále Majálesu. Nejsympačtějšími jsou pro mě Pivní palice. Dva kluci očividně naprosto " na plech " jsou skvělí :-) Následně nám zahraje Xindl X. Bohužel jeho bubeník je napřed někde 20 km od Plzně a potom někde u Berouna, takže čekáme.

Mezitím se vítězi volby stává teplá baleťácká skupina Chramiho a nový král je znám. Na podiu je už i Xindl a my jsme připraveni pařit. Navíc se rozrůstáme přibližne na 8 lidi a nevázané veselí může začít. Xindl hraje své největší hity a my se příjemně bavíme. Po něm přichází největší a nejpříjemnější překvapení v podobě ska party Discoballs. Hrají skvěle a já se divím, jaké všemožné " taneční " kreace jsme schopni udělat. Páteční mejdan se pomalu blíží ke konci a na závěr hrají Toxique. Mrzí mě, že jejich songy více neznám a tudíž tolik nepařím.

Muzika končí, pivo je dopito a následuje trochu vrávoravá cesta domů. Zítra to teprve příde!

Den druhý - Amfiteátr

Vstávat v sobotu brzo není pro mě. Navíc pokud se večer před tím pije, tak je to ještě horší. Nakonec se z postele vykopu, ale to jenom proto, že musím dnešek dořešit na fejsbůku s Márou a Romčou. Vše je domluveno, ve mě je už i bráchův oběd a jsem připraven vyrazit.

Do amfiteátru dorážíme zatím ve třech a po osobní prohlídce hledáme stánek s pivem :-) Hrají V3Ska. Celkem pohodové ska a my se pomalu usazujeme a praží do nás první vlna sluníčka. Koečně ten nahoře pochopil, že zima už je pryč a sluníčko kurevsky hřeje. Volá máma. Babi odvezli do nemocnice a brácha musí jít pryč zjistit co a jak. Doufám, že se brzo vrátí. Mezitím už hrají Kurtizány z 25.avenue. Po 20-ti minutách hádání se s Márou to vzdávám a smiřuju se, že já Varťase znám a on ne. To už se k nám připojuje Romča s Mary a na pódium přichází Kapitán láska. Nastává nejhorší hodina v mém životě. Naprosto nemožné texty a strašná hudba. Chtěl bych říct něco pozitivního, ale nemůžu! Pane bože nemůžu! Trvá to hodinu než Kapitán pochopí, že má vypadnout a nastupuje Pilsen ska-orchestra - Tleskač. Zatímco před tím pařilo u pódia tak 150 lidí, tak teď jich tam tak 5000. Tleskač hraje dobře - ostatně jako vždy - akorát zpěvačku není moc slyšet.

Následuje další pivo ( Kolikátý, že mám? ) a přesun na Rybičky 48. Další bezva zážitek, včetně duetu s Bárou Zemanovou. Dobrej výkon! Opět přesun, tentokrát na UDG. Předtím ale vidíme ještě kousek Marie Rottrové a ta není vůbec špátná. Nakonec musí zahrát 2 přídavky a tleskáme ve stoje. Mimochodem brácha už je zpět. Z vystoupení UDG nakonec nemám nic. Napřed jdu jako svědek na svatbu ( mimochodem na svou první ) a pak pro Káču s Míšou.

Přichází první hřeb večera - Kryštof. Uskupení kolem Richarda Krajča hraje skvěle a zpívá celý Amfiteátr. Hlavně u Atentátu mě až mrazí. Tancujeme a ne málo. Další v pořadí je skupina Horkýže slíže - hřeb č.2. Chci točit, ale nemůžu. Ani já nevídím podium a to mám 2 metry ! Tancujeme, skáčeme, řveme a nakonec jsme spocení, hlasivky jsou na 3 dny v prdeli, ale jsme spokojení. Úplně spokojení. Následuje fireshow. Bohužel lidi už moc nemůžou a tak spíš polehávají. Někteří odchází. Na to doplatí poslední kapela večera - Polemic. Nehrají špatně, ale prořídlé ochozy už nemají sílu. Kluci by si zasloužili víc. Bohužel. Možná příště.

Je půlnoc. Konec. Zbývá cesta domů s příjemným pokecem a příjemným vzduchem. Teď už se můžeme jen těšit na přístí rok. Už aby to bylo !