Krásné ráno
Krásné ráno
Je ráno. Budík už potřetí řve a já musím už konečně vstávat. Seberu poslední zbytky sil a doklopýtám na záchod. Vykonám potřebu, opět se vzbudím a přesunu se do koupelny. Pustím na sebe horkou vodu a snažím se těch následujících 10 minut vlít do žil a pórů nějakou energii. Po 15 minutách to vzdám a vylezu ven.
Je mi zima ! V polovičním deliriu se obleču a připravým si jídlo do práce. Běda tomu, kdo se na mě pokusí promluvit ! Nageluju si vlasy. Nevidím na to, ale mám ten pocit upravenosti. Stíhám a tak si dám cigáro a rychlostní kávu. Poberu všech 50 věcí a vyrazím. Pozdě nebo brzo. Nikdy ne akorát. Cigáro směr tramvaj.
Nastoupím. Je zvláštní, že v tuhle dobu si nikdy nesednu ?! V sadech už začíná znít ta věta.... Pro mě plná alergie a nasranosti: ,, Metro ! Vemte si Metro! " Nenávidím to. Nenávidím, jak se lidi předhánějí, pletou se a berou si ten zbytečný kus papíru. ,, Ne díky ! Už jsem na záchodě byl. "
Jsem u pomníku. Dám si další cígo a nastoupím do trolejbusu. Tady už si prostě místo ukradnu ! Spokojeně sedím a nechávám se vézt. Teď už je cesta příjemnější a já se snažím neusnout. Pozoruju ty kyselé ksichty okolo. Borská Pole. Všechny národy světa už vystoupily a i já jsem v cílí. Čeká mě poslední cígo před prací. Jsem tu a jdu makat.....
Takhle tomu bylo do teď každé ráno. Jaké to bude v novém bytě ? V novém městě ? Nevím. Uvidím. Možná napíšu pokračování :-)